Na rozvoj cyklistické dopravy pozitivně působí:

1. zřizování bezpečných a přímých tras, u kterých používání hlavních cest a křižovatek je dle možností omezováno,
2. zřizování bezpečných a přiměřených odstavných míst a úschoven pro jízdní kola na stanicích, nádražích a ostatních veřejných místech (městská centra, úřady, obchody, divadla apod.),
3. využívání jízdních kol jako oficiálního dopravního prostředku pro policii, úřady, politické instituce a pod.
Mezi základní pravidla pro podporu cyklistiky ve městech by mělo rovněž patřit vyhrazování ploch pro cyklisty na úkor automobilistů – nikoliv chodců.
Jako příklad města, které podporuje klasický způsob využívání cyklistické dopravy mohou být jmenovány Helsinky. Hlavním cílem při podporování cyklistiky je zde je zdvojnásobení podílu cyklistické dopravy na celkovém objemu přeprav ve městě do roku 2005. V současnosti se na něm podílí šesti procenty. Dalším cílem je redukovat počet cyklistických nehod k tomuto roku na třetinu ve srovnání s rokem 1995. To má být dosaženo zdokonalováním cyklistických komunikací zvláště ve vnitřním městě a městském centru jejich rozšiřováním a propojováním cest různých kategorií.
S obnovou tradice cyklistické dopravy v Helsinkách bylo započato v roce 1970. V současnosti má síť cyklistických cest 900 km délky. V tom jsou zahrnuty i rekreační cesty a parkové cesty upravené pro cyklisty.
Přínosy ze zavádění cyklistické dopravy nelze úplně přesně vyčíslit. Je však odhadováno, že zamýšlené zdvojnásobení podílu cyklistické dopravy na celkovém objemu přeprav přinese ročně úspory nákladů ve výši 10 až 20 mil. Euro. Tyto úspory by měly vzniknout z redukce privátní automobilové dopravy (zmenšení rozsahu nehod, parkovacích ploch, poškozování povrchů vozovek, nákladů na infrastrukturu i dalších nákladů, vznikajících působením hluku, kongescí, emisí a pod.). Další přínosy, které nebyly v uvedené částce zohledněny, jsou rovněž efekty vyplývající z blahodárného vlivu cyklistiky na zdraví obyvatelstva, následkem zlepšení fyzické kondice s následným poklesem úrovně absence v zaměstnání.
Helsinská cyklistická politika byla vyhlášena v roce 1996 a zapojeny byly do ní všechny městské obvody a úřady. O tom, že plánování nového způsobu dopravy bylo opravdu přijato, svědčí i fakt, že útvar městského plánování pořídil okolo 150 jízdních kol pro oficiální využívání různými útvary úřadů města Helsinky.