5.2.2 Požadavky na infrastrukturu v místech zastavení
Stejně jako v předešlé kapitole, tak i zde je třeba si uvědomit, o jaký druh dopravního prostředku a typ dopravní cesty se jedná. Mezi všeobecné požadavky patří umístění míst zastavení co nejblíže zónám s hustým osídlením, velkými podniky nebo jinými centry, snadná orientace a přesuny s minimálním křížením proudů cestujících (postupné odbavování, prostorná hala, dobré prostorové uspořádání s oddělením služebních místností) a překonáváním výškových rozdílů, napojení na městskou dopravu bez rušení (optimálně smyčka před budovou), estetický vzhled, dosažitelnost odstavných ploch pro individuální dopravní prostředky a vozy taxi a další.
Místa, kde se shromažďují cestující (haly, čekárny), musí být dimenzována na počet osob v rámci špičky (obvykle 2-3 hodinová). K tomuto účelu se používá grafikon shromažďování cestujících, kde se vytvořením součtové křivky čekajících odjíždějících, resp. i přijíždějících cestujících, doplněné o osoby doprovázející (10-20%, což vyjadřuje i určitou zálohu), získá požadovaná kapacita těchto prostor.
U silniční hromadné dopravy jsou další klíčové prvky dva: zamezení nebo minimalizace kontaktu nastupujících, vystupujících a přestupujících cestujících se silniční dopravou (IAD) z důvodu jejich bezpečnosti a částečně již dříve vzpomínaná potřeba odbourání překonávání výšek při chůzi mezi stanovištěm a čekárnou, resp. návazným dopravním prostředkem.
U železniční dopravy a rychlodrah mohou být výpravní budovy umístěny úrovňově (nutný sestup nebo výstup) nebo mimoúrovňově (pouze sestup nebo výstup) s kolejištěm. Pro zajištění přepravní kontroly a bezpečnosti cestujících vyloučením jejich vstupu do kolejiště se budují mezi budovou a nástupištěm zábrany (tzv. německý model, který se využívá méně) nebo je případně umožněn volný příchod na nástupiště s kontrolou (tzv. italský způsob, který je více rozšířený, zejména ve stanicích obsazených dopravními zaměstnanci). U peronizovaných pásmových stanic s přestupem mezi vlaky by měl být zajištěn příjezd souprav na koleje stejného nástupiště, kdy dráha potřebná na přestup je rovna jeho šířce a odbourává se tím překonávání výškových rozdílů.