2.2.8 Ochota a zdvořilost personálu
Pro vytvoření ovzduší spokojenosti a zvýšení kvality přepravy přispívá nesporně chování, vystupování i úprava personálu. Všichni zaměstnanci dopravce, kteří přicházejí do styku s cestující veřejností, by měli být ochotní, ohleduplní a korektní, na druhé straně ale i nesmlouvaví a rázní při zákrocích proti neukázněným osobám.
Jako příklad je možno uvést problematiku nošení stejnokroje. Na počátku devadesátých let, kdy vznikaly nové společnosti, provozující linkovou autobusovou dopravu, nebylo možno rozlišit z důvodu nenošení stejnokroje řidiče autobusu od ostatních cestujících. To se projevilo například při porušování přepravního řádu, kdy tito zaměstnanci, celkově neupravení, nebudili vůbec žádný respekt. Obdobně to platilo i v metru, kdy vedení Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. vyhovělo zaměstnancům tím, že striktně nevyžadovalo nošení stejnokrojů. První pracovníci, kteří to „poznali“ v praxi, byli dozorci nástupišť, kteří zaznamenali zhoršení chování některých cestujících. V dnešní době se nejen v pražském metru ke stejnokrojům navracejí.
3. ORGANIZACE PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY A TYPY JÍZDNÍCH ŘÁDŮ /GVD/
Organizace příměstské dopravy je závislá na mnoha faktorech, především však obecně na organizaci dopravy v širším kontextu, rozmístění míst zastavení, hustotě a charakteru osídlení, organizaci ostatních druhů doprav, na řešení návaznosti na ostatní druhy dopravy – dopravní prostředky (osobní auta v systému Park&Ride, jízdní kola v systému Bike&Ride apod.). Nejdůležitějším kritériem pro vytvoření nebo optimalizaci organizačního schématu příměstské dopravy jsou proudy cestujících.
