3.2 Vliv zavedení intervalové železniční dopravy na ostatní vlaky

U železniční dopravy z důvodu provozně-technických odchylek od dopravy silniční (vlaky nemohou jezdit přímo za sebou, v silniční dopravě se neobjevuje termín „obsazený oddíl“ apod.) se musí zohlednit vliv příměstských vlaků na vlaky ostatní u tratí se smíšeným provozem. Hlavním problémem je proto zapracování rychlých a pomalých vlaků do grafikonu vlakové dopravy v jednotlivých mezistaničních nebo traťových úsecích.
Pokud je třeba do příměstského úseku zapracovat trasy intervalově uspořádaných příměstských vlaků k trasám rychlých (též zrychlených, obvykle dálkových) vlaků, používají se tři možnosti:
1. porušení základního intervalu příměstských vlaků na začátku nebo na konci úseku s intervalovou příměstskou dopravou,
2. předjíždění příměstského vlaku vlakem rychlým v mezilehlé stanici na příměstském úseku,
3. upřednostnění příměstských vlaků a podřízení jízdy rychlých vlaků v příměstské oblasti intervalové dopravě.
Ad 1: V první možnosti se narušení základního intervalu příměstských vlaků může projevit buď jen v některém časovém období (zejména v době příjezdu a odjezdu většího počtu rychlých vlaků), nebo v případě, pokud počet rychlých vlaků na společném příměstském úseku je tak velký a zároveň rozložený v průběhu celého dne, že nejsou vytvořeny podmínky pro intervalovou železniční dopravu.
V případě, že k upřednostnění tras dálkových rychlých vlaků dochází jen v určitých špičkových hodinách intenzivní dopravy právě těchto vlaků, může dojít k narušení intervalů o menší časové posuny tras příměstských vlaků. Není-li narušení základního intervalu větší než 5-10 minut, lze ještě hovořit o quasi intervalové dopravě, tzn. polotuhém intervalu příměstských vlaků. Doporučuje se, aby se tento způsob provážení rychlých vlaků používal pouze v období dopravních sedel.