4.2.2 Kvalitativní požadavky na vysokorychlostní tratě
U rychlé (expresní) nákladní dopravy se jedná o dodržení garantované doby přepravy v daném období dne, u vysokorychlostní osobní dopravy jde především o četnost dopravní obsluhy a minimalizaci cestovní doby. Četnost dopravní obsluhy je možno zjistit s využitím Lillova modelu, obecně je třeba dodržet podmínku, aby doba cesty osobním automobilem byla větší nebo alespoň rovna době cesty vysokorychlostním vlakem včetně průměrné doby čekání na něj, která je polovina taktového intervalu (při nejčastěji používaném dvouhodinovém taktu je to jedna hodina).
Z pohledu cestovní doby z předchozího odstavce vyplývá, že doba cesty vysokorychlostním vlakem musí být bezpodmínečně menší jak doba cesty osobním automobilem (v praxi se požaduje, aby doba cesty vysokorychlostním vlakem byla dvoutřetinová oproti osobnímu automobilu). Pokud se vezme jako průměrná cestovní rychlost osobního auta 90 km/h, vychází pro železnici cestovní rychlost 135 km/h. Z toho plyne skutečnost, aby traťová rychlost byla vyšší, tzn. alespoň 160 km/h. Tato hodnota se velmi často používá jako výchozí na německé železniční síti pro rychlou dopravu. V porovnání s letadlem na přepravní vzdálenosti do 500 km je v současné době výhodnější použít vysokorychlostní vlak na vzdálenost do 300 km.
