5.2 Rozdělení rychlodrah a jejich charakteristika

Pro základní dělení jednotlivých druhů rychlodrah lze dopravní prostředky rozdělit do třech skupin podle toho, zda je vedená trasa převážně:
– pod úrovní terénu (podzemní dráhy – metro, spojovací dráhy),
– v úrovni terénu (městské a příměstské rychlodráhy, integrace tramvaje se železnicí),
– nad terénem (nadzemní nebo visuté dráhy).
Do tohoto členění nelze zahrnout tzv. podpovrchovou tramvaj, která je v části trasy vedená pod povrchem a ve zbytku v úrovni terénu.
Jednotlivé druhy uvedených dopravních prostředků lze charakterizovat následujícím způsobem:
A) Podzemní dráhy (metra) – je to rychlodráha s elektrickou trakcí, která je vedena buď středem města nebo v celé své trase pod zemí. Pokud je vedena povrchově, je zde znemožněn nežádoucí vliv okolí do systému (oplocení, zábrany apod.) a všechna křížení s jinými komunikacemi musí být řešeny mimoúrovňovým způsobem.
B) Spojovací dráhy – jedná se o speciální typ podzemní dráhy, spojující v metropolích zejména důležitá hlavová nádraží, která jsou situována mimo centrum města.
C) Městské rychlodráhy – tyto dráhy se svým provozem podobají podzemním drahám – jsou vedeny na zvláštním tělese převážně povrchově, pouze ve výjimečných případech (např. při křížení trasy s vodním tokem) vede pod úrovní nebo nad úrovní terénu. Vozový park je podobný jako u podzemních drah, v některých případech jsou použity speciální tramvajové soupravy.