Při dimenzování jednotlivých zařízení pro dané požadavky na jejich propustnost se proto v praxi využívají u některých z nich následující vzorce:
(1) Podchody, nadchody a chodby
– vzoreček se skládá s těchto hodnot (parametrů)
kde: QV je hodinová propustnost podchodů pro 1 metr šířky, v je rychlost chůze v m*s-1 (používá se např. 0,6-1,1), a je průměrný počet chodců na 1m šířky (např. 1,33-1,43), b je průměrný odstup chodců za sebou v metrech (např. 0,4-1,2), kS je koeficient využití zařízení (obvykle 0,8-0,9).
(2) Eskalátory (používají se zejména u metra, při poruše slouží jako schodiště, jsou ale stále v činnosti)
– vzoreček se skládá s těchto hodnot (parametrů)
kde: QV je hodinová propustnost eskalátorů pro 1 metr šířky pásu, v je rychlost pohybu eskalátoru v m*s-1 (používá se např. 0,75), a je průměrný počet osob na 1m šířky (např. 2,0), b je průměrný odstup osob za sebou v metrech (např. 0,4), kS je koeficient využití zařízení (obvykle 0,8), khod je koeficient hodinové nerovnoměrnosti (např. 1,3-1,5).
(3) Výtahy (levnější jak eskalátory, výhodné pro invalidy a osoby s kočárky, problém při poruše)
– vzoreček se skládá s těchto hodnot (parametrů)
kde: QV je hodinová propustnost výtahů pro jeden směr jízdy, A je kapacita výtahu v osobách, Kn je koeficient nerovnoměrnosti proudu osob, I je doba cyklu v sekundách.
