3. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Regionální doprava, jakožto nástavba příměstských dopravních systémů, slouží k pokrytí přepravní poptávky na území přesahující městskou aglomeraci. Veřejná doprava zde může konkurovat individuální automobilové dopravě tehdy, pokud se vytvoří odpovídající nabídka. Ze zahraničních zkušeností je zřejmé, že toto zejména splňují regiony s nabídkou Integrovaných taktových jízdních řádů. Jako prospěšný prvek pro udržení a zvýšení tržního podílu veřejné regionální dopravy se zejména v německy mluvících zemích zakládají a provozují tzv. Dopravní svazy.
U nás používané Integrované dopravní systémy jsou určeny v porovnání s nimi k obsluze menšího území (pouze příměstské oblasti) s důrazem na návaznost centra města a zatím nejsou většinou provozovány v taktech (intervalech). Nemůže se proto při zachování současného stavu s nimi počítat jako s koordinátory regionální dopravy v ČR.
IV. VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Aby zůstala železnice konkurenceschopná i pro přepravu na delší vzdálenosti, začaly sílit tendence na zvyšování traťové rychlosti na jednotlivých tratích nebo úsecích. Vedle toho se objevila pochopitelně snaha o provozování speciálních vozidel s vysokou konstrukční rychlostí. Důvodem byla skutečnost, že růst hybnosti obyvatelstva ve druhé polovině dvacátého století se pokrýval zejména individuální automobilovou dopravou, zatímco železniční a hromadná silniční doprava stagnovala.
Jedinou cestou, jak již je uvedeno, bylo zvrácení tohoto vývoje zvýšením konkurenceschopnosti železniční dopravy a toho mohlo být dosaženo pouze zvýšením rychlosti, tak aby vlaky dosáhly cestovní doby nižší než automobil a srovnatelné s leteckou dopravou, kterou znevýhodňuje nutnost transferu z center měst na letiště, zatímco vlaky zajíždějí až do středu měst. Teoretické práce a zejména praktické pokusy prokázaly, že klasická konstrukce železniční tratě umožňuje podstatně vyšší rychlosti jízdy, než rychlosti dosud běžně užívané, tedy 120 až 140 km/h. Zvýšení rychlosti se dosahuje jednak modernizací stávajících tratí do 250 km/h a jednak výstavbou zcela nových vysokorychlostních železničních tratí pro rychlost nad 250 km/h.
