4.2 Metoda přímého sčítání

Princip této metody spočívá v sledování a přímém sčítání počtu přepravovaných cestujících v dopravních prostředcích, vozech, v jednotlivých stanicích a zastávkách.
Sčítání spočívá v:
– určení počtu cestujících přicházejících a odcházejících v jednotlivých místech zastavení dopravního prostředku,
– určení počtu nastupujících a vystupujících osob do/z vozidel,
– sledování přijíždějících dopravních prostředků a určení jejich obsazení pomocí smluvených koeficientů.
Metoda přímého sčítání sice umožňuje zjištění hodinové nerovnoměrnosti změn počtu cestujících v sledované stanici nebo zastávce, nepodává však obraz o velikosti proudu cestujících mezi jednotlivými místy zastavení. Obdobně i zatížení jednotlivých úseků mezi místy zastavení lze získat zpětně určením počtu cestujících v dopravních prostředcích, kteří jsou přepravováni do sledované oblasti. Sčítání mohou provádět buď zaměstnanci dopravce (řidiči, průvodčí atd.) nebo zvláštní skupiny vyškolených pracovníků – tzv. sčítačů.
Přesnost výsledků je závislá hlavně na zkušenosti a pečlivosti pracovníků, provádějících sčítání. Poněvadž se často sčítání provádí během celého týdne, je tím k dispozici více údajů a lze proto získat uspokojivý výsledek o charakteru frekvence u jednotlivých spojů.
U dopravy ve městech se rovněž využívá metody přímého sčítání, a to tak, že sčítači jsou rozmístěni na rozhodujících křižovatkách nebo v dopravních prostředcích a obvykle určují procento zaplnění vozů. Sčítání se může provádět buď nepřetržitě celý den na nejvytíženějších místech, nebo pouze v dopravních špičkách v celé zkoumané oblasti nebo jen na rozhodujících zastávkách (příp. křižovatkách).