Osobní stanice lze třídit dvěma způsoby:
b) podle způsobu provozu:
b 1) smíšené (směrové) – společné kolejové skupiny pro dálkovou i příměstskou dopravu, nástupiště jsou rozděleny podle směrů (např. sudý a lichý směr) – je zde požadavek na složité zhlaví, vlaky přijíždějí na předem určené koleje, kterých může být méně než u traťového uspořádání (větší kapacita stanice, naopak je velmi důležitý informační systém),
b 2) samostatné (traťové) – je citlivé na zpoždění, při němž se nejčastěji naplní jedna skupina kolejí:
b 2.1) podle tratí – každá zaústěná trať má samostatné vjezdové a odjezdové koleje (lze rovněž střídavě) uspořádané,
b 2.2) podle druhu dopravy – jsou zde samostatné kolejové skupiny pro vjezd a odjezd dálkových a příměstských vlaků
3.2 Uspořádání osobních stanic
Při hodnocení uspořádání osobních stanic se musí zohlednit dvě hlediska:
A) provozní – nejvýhodnější je průjezdné uspořádání OS,
B) pohodlí cestujících – rozhoduje zde vzdálenost, kterou musí cestující veřejnost překonat mezi nástupištěm a výpravní budovou.
