V osobních stanicích dochází k úkonům spojených:
A) s osobními vlaky a osobními vozy – odbavování průjezdných vlaků (nácestná technická prohlídka, výměna lokomotiv a čet, výměna [kursovních] vozů apod.), sestava a rozřaďování vlakových souprav (nejlépe v kolejišti odstavného nádraží), vjezdy a odjezdy „místních“ vlaků, vjezdy a odjezdy příměstských vlaků, čištění a dozbrojování vozů, prohlídka a (drobné) opravy vozů, vyzbrojování lokomotiv a opravy, deponování osobních vozů včetně příměstských vlaků atd.;
B) s obsluhou cestujících – nástup, výstup, přestup a čekání cestujících, prodej jízdenek a místenek, nakládka, vykládka, překládka a úschova cestovních zavazadel a spěšnin, informování cestujících apod.
Pro úkony spojené s obsluhou cestujících se zřizují výpravní budovy, nástupiště a přístupy k nim (podchody, lávky, schodiště, rampy, eskalátory), prostory pro manipulaci se zavazadly (skladiště, tunely, výtahy, nástupiště), prostory pro poštu a služební místnosti.
3.1 Třídění osobních stanic
Osobní stanice lze třídit dvěma způsoby:
a) podle vzájemné polohy kolejiště a výpravní budovy:
a 1) koncové (hlavové, tupé),
a 2) průjezdné (ostrovní, boční, příčné),
a 3) koncovo-průjezdné
a 4) popř. i smyčkové;