6.3 Francie

Ve Francii realizuje státní železnice výstavbu sítě vysokorychlostních tratí TGV (Train a grande vitesse). První úsek tratě Paříž – Lyon v délce 301 km byl uveden do provozu v roce 1981 a druhý v délce 116 km v roce 1983. Trať Paříž – Lyon je označována jako TGV-SE (Sudest – jihovýchod). Další trať TGV-A (Atlantique) vede z Paříže do Le Mans a do Tours. Na prvním úseku z Paříže do Le Mans o délce 283 km byl zahájen provoz v roce 1989. Trať TGV-SE je navržena pro rychlost 270 km/h a trať TGV-A pro rychlost 300 km/h. Roku 1993 byla uvedena do provozu trať TGV-N (Nord – sever) směřující z Paříže do Lille v délce 197 km – tato trať se poblíž Lille dělí na dvě větve. Východním směrem dosahuje první větev již po 12 km belgických hranic a pokračuje dále do Bruselu. Druhá větev vede 120 km na západ k Eurotunelu pod kanálem La Manche a dále do Londýna.
Tratě TGV vedoucí paprskovitě z Paříže jsou určeny pro osobní přepravu. Na důležitých směrech přechází vlaky TGV na stávající sít SNCF a tak umožňují rychlé spojení do řady měst (Marseille, Dijon, Genéve, Bern). Tratě TGV jsou elektrifikovány jinou proudovou soustavou než zbytek sítě SNCF. Z tohoto důvodu jsou v těchto relacích používány dvousystémové elektrické jednotky. Nejrychlejší vlak TGV, který je zároveň i nejrychlejším vlakem světa, dosahuje na trati Paříž – Tours na vzdálenost 223 km průměrnou cestovní rychlost 212,5 km/h. Na nejzatíženější trati, TGV-SE, je denně přepravováno průměrně 40 tisíc cestujících.
Dnes již klasické systémy TGV PSE (jihovýchod, Paříž – Lyon) a TGV Atlantique (Paříž – Nantes/Bordeaux) doplňují vlaky EUROSTAR do Londýna (technickou zajímavostí vlaku EUROSTAR je možnost napájení stejnosměrným proudem 750 V z boční kolejnice, jak je běžné na neelektrizovaných tratích v okolí Londýna, kde boční kolejnice slouží pouze příměstským jednotkám) a THALYS (varianta PBA do Bruselu a Amsterdamu, varianta PBKA do Bruselu a Kolína nad Rýnem). Ve výstavbě je trať TGV Est, vedoucí z Paříže do Štrasburku a dále do Mnichova. Stávající rychlovlaky s oranžově-modrým nátěrem doplňují modernizované soupravy PSE TGV Réseau a pro zvládnutí špiček určené patrové TGV Duplex. Jedna souprava TGV PSE je pokusně rekonstruována s využitím naklápěcího zařízení a prozatímním označením TGV P01. Mimo vlaky s přepravou cestujících jezdí na trati TGV PSE vlaky TGV Post s žlutým nátěrem pro přepravu expresní pošty.
Francouzské vlaky jsou charakteristické koncepcí tzv. článkového vlaku (angl. articulated train). Jedná se o princip uložení dvou sousedních vozových skříní na společném podvozku, kdy sekundární vypružení podvozku zasahuje do spojovacích článků mezi vozy. Takovéto vlaky jsou charakteristické svou nižší výškou, menším jízdním odporem a větší pružností soupravy – tento princip byl poprvé použit u vlaku TALGO ve Španělsku.