1.6 Mezinárodní spolupráce
Pro rychlé vlaky je státní hranice velmi významným omezením, proto je relevantní snaha o sjednocení požadavků na stavbu a provoz těchto vozidel. Dnes je možné se setkat se třemi významnými mezinárodními projekty. Prvním a nejznámějším z nich je EUROSTAR, rychlé spojení Londýna a Paříže tunelem pod průlivem La Manche. Druhým je od TGV odvozený systém THALYS, propojující Paříž, Amsterdam, Brusel a Kolín nad Rýnem. Třetí systém představují vlaky Cisalpino italské konstrukce, zajíždějící do měst Marseille a Ženeva. Spolupráce německých firem (systém ICE) a francouzských firem (systém TGV) vyústila ve společný projekt Eurotrain, pod jehož značkou bylo v roce 1998 nabízeno na Tchaj-wanu postavení vysokorychlostní trati s německým know-how a společně vyvíjenými německo-francouzskými soupravami. Při předvádění byl použit vlak, složený z německých motorových vozů vysokorychlostní soupravy ICE 2 a francouzských vložených patrových vozů TGV Duplex.
2. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Evropské železnice sdružené v Mezinárodní unii železniční (UIC) přijaly již v roce 1973 „Řídící plán evropské železniční infrastruktury“, který byl zpracován na bázi sítě vybraných železničních tratí spojujících nejdůležitější centra v celé Evropě. Tato sít‘ zahrnovala cca 40 000 km tratí (viz též tzv. „tratě směrného plánu“), z nichž mnohé byly postupně redukovány. Pro další sledování traťových úseků byly rozhodující nejen parametry stavebního charakteru, především perspektivní možnost úprav traťové rychlosti minimálně na 160 km/hod, ale i hlediska provozní, vyjádřené zejména počtem vlaků a jejich skladbou. Po úpravách byl v roce 1976 schválen „Doplněný řídící evropské železniční infrastruktury“.
