Jeho poměrně značné, empiricky zjištěné, zvýšení je způsobeno tím že:
= C-S vozidla jsou téměř z 50 % využívána na jízdy, které samy o sobě vykazují vyšší stupeň vytížení (volný čas, dovolená) a
= princip C-S je založen na efektivnějším využívání automobilu, tedy i zlepšeném vytížení, resp. snížení jízd s nízkým stupněm obsazení; potřeby mobility jsou také časově i prostorově spojovány a navíc nezanedbatelné náklady na jízdu stimulují k přibírání osob, které mohou přispět k pokrytí nákladů finančním příspěvkem (costs sharing).
Předpokladem pro to, aby se C-S stal dostatečně atraktivním i pro dosavadní vlastníky privátních automobilů a měl tak šanci stát se prostředkem k potlačování IAD, je existence kvalitního systému veřejné dopravy s dobrou návazností stanic a zastávek na jednotlivá stanoviště C-S. Atraktivita C-S by sice mohla být zvyšována též udělováním různých privilegií při používání stávající infrastruktury (např. spoluužívání jízdních pruhů pro autobusy, upřednostnění parkování v cílovém místě jízdy apod.). To však vede k nárůstu atraktivity používání automobilů a není proto účelné. Stimulující mechanismy pro účast na C-S nesmí být založeny na zvýhodňování podmínek pro C-S jízdy. (Citace: Lukšů, V. [13])
