Smyčkové uspořádání je výhodnější než úvraťové –

– protože zde odpadá nutnost složitějšího posunu se soupravami vozů s využitím výtažných kolejí. Základní rozdíl při vnějším pohledu na ON je v tom, že při úvraťovém uspořádání nedochází ke změně pořadí vozů na výjezdu z ON oproti vjezdu. U smyčkového uspořádání dochází k tomu, že vůz, který byl za lokomotivou při příjezdu končícího vlaku do osobní stanice je opět za lokomotivou při odjezdu výchozího vlaku z OS.
Například pokud se uváží kyvadlové provozování vlakové soupravy mezi Prahou a Brnem, docházelo by po zajetí soupravy do ONJ ke změně řazení vozů (problematické pro informování cestujících). V praxi se tento problém řeší tak, že řazení soupravy je zrcadlové ke svému středu.
3.4.1 Hlavní části odstavných nádraží
Odstavné nádraží se může při zohlednění místních podmínek a potřeb skládat z následujících částí:
1. vjezdová skupina – slouží k napojení na kolejiště OS, do ní vjíždí jednotlivé soupravy osobních vlaků (do ON může být souprava přemístěna buď posunovací lokomotivou z OS nebo na ON vjede souprava tažená vlakovou lokomotivou, která se zde odpojí a vrací se zpět s tím, že k vozům se potom přivěsí posunovací lokomotiva) a provádí se zde („prvotní“) technická prohlídka pro zjištění závad na vozech,
2. koleje pro řazení, opravy, zbrojení a čištění – jedná se o tzv. fekální koleje pro hrubé čištění sociálního zařízení ve vozech, tzv. mycí koleje s myčkami vozů (myčky je výhodné umístit v krytých halách – k čištění dochází buď za vjezdovou skupinou, nebo bočně při tzv. střídavém čištění), důležité jsou především koleje v halách provozního ošetření, koleje pro řazení souprav během jejich pobytu v ON a také koleje pro dozbrojování,