4.3 Metoda sčítacích lístků (kupónů)

Nedokonalosti výše dvou analyzovaných metod vedly k vytvoření jiných, které dávají ucelené výsledky o proudech cestujících. Metoda sčítacích lístků je právě jednou z těchto metod, která poskytuje obraz nejen o velikostech celkových proudů cestujících, ale i o dílčích proudech v časových intervalech. Používá se s velmi dobrými výsledky u podzemní dráhy (metra) a železnice, obtížnější je její aplikace v městské dopravě z důvodu neuzavřených a často neohraničených nástupišť. Každý sčítací lístek představuje jednu jízdu v určitém čase a relaci.
Metodu je možno podle druhu sčítacích lístků a techniky sčítání rozdělit na:
1. čistou metodu – každý cestující obdrží kupón v místě nástupu a v cílovém místě je mu odebrán,
2. smíšenou metodu – sčítací lístek je doplněný o anketní otázky (cestující po obdržení lístku odpoví na otázky a vyplněný lístek vrátí v cílovém místě přepravy).
Metoda sčítacích lístků umožňuje získání údajů o:
– zatížení linie nebo trati – za den, hodinu nebo v libovolném časovém rozpětí,
– skutečných proudech cestujících – v jednotlivých relacích nebo úsecích,
– počtu nastupujících a vystupujících osob v každém místě zastavení celkem i v časových úsecích,
– časové (v hodinách) a prostorové nerovnoměrnosti (určení koeficientů nerovnoměrnosti),
– průměrné přepravní vzdálenosti a přepravním dosahu prostředku,
– počtu přestupujících osob mezi dopravními prostředky.
Výsledky sčítání z této metody umožňují:
– zlepšení konstrukce jízdního řádu z hlediska korektury počtu spojů, zmenšení kapacity dopravních prostředků v sedlových hodinách a zvýšení počtu dálkových spojů (bez zastavování),
– rozhodnutí o zřízení nových míst zastavení a posouzení účelnosti existence stávajících, resp. návrh na jejich zrušení.
Výhodou smíšené metody je možnost získání většího množství informací, než pouze čistou metodou pomocí samotných sčítacích lístků. Doplňující anketní otázky ovšem musí být jasně formulované, jednoduché a jejich počet nesmí být vysoký.