6.1 Japonsko- pokračování

V roce 1964 byl zahájen provoz na trati v délce 515 km, která se nazývá Tokaido a spojuje Tokio s Ósakou. Ačkoliv byla jízdní rychlost zpočátku omezena na 210 km/h, přepravovala nová trať od zahájení provozu ročně asi 55 miliónů cestujících. Obsazenost soupravy se zde pohybovala průměrně mezi 70 – 80 % a z tohoto důvodu byl v roce 1968 zdvojnásoben počet souprav. Současná traťová rychlost na Tokaidu je 270 km/h.
Dnes jsou v provozu další tratě systému Shinkansen: Sanyo, které je prodloužením Tokaida na jihozápad, má délku 554 km a spojuje Ósaku s Hakatou na ostrově Kjúšú s traťovou rychlostí 230 km/h; Joetsu vedoucí z Tokia na sever do Niigaty o délce 270 km s rychlostí 275 km/h a trať Tohoku o délce 496 km spojující Tokio s Mariokou s rychlostí 240 km/h. Trať Tokaido z Tokia do Ósaky probíhá pobřežní částí ostrova Honšú, kde žije přibližně polovina veškerého obyvatelstva Japonska a je zde soustředěno zhruba 70% průmyslové výroby.
Celková délka tratí Shinkansen dnes činí 1835 km. Ve výstavbě je další úsek tratě Tohoku v délce 175 km z Marioky do Aomori, odkud bude dále prodloužena do Sappora. Průliv mezi ostrovy Honšú a Hokkaido překoná trať podmořským tunelem Seikan o délce 53,9 km (nejdelší železniční tunel na světě), který byl dokončen v roce 1988. Pro rozšíření výhod vysokorychlostní dopravy do dalších oblastí Japonska budou některé stávající tratě o rozchodu 1067 mm upraveny na rozchod 1435 mm, což umožní prodloužení spojů Shinkansen i na vedlejší tratě.
Tratě Shinkansen jsou určeny pouze pro osobní dopravu. Průměrný denní přepravený počet cestujících činí 360 000 (maximálně 450 000 cestujících za den). Nejrychlejší vlak systému Shinkansen nazývaný Hikari (blesk) dosahuje z Osaki do Hakaty (vzdálenost 554 km) cestovní rychlosti 196,6 km/h.
Jako shrnutí předešlých řádků lze uvést, že Japonské železnice provozují dnes 8 vysokorychlostních tratí s normálním rozchodem kolejí, s celkovou délkou tras 2452 km, s nejvyšší rychlostí 240-300 km/h, se segregovaným provozem (nákladní doprava je zde vyloučena). Jejich síť je charakteristická na rozdíl od sítě evropské vysokou intenzitou a hustotou provozu; na nejzatíženějších tratích nejsou výjimkou intervaly provozu pod 5 minut během dopravní špičky – z důvodu vysokých přepravních požadavků se zde začaly používat patrové jednotky (např. E1 MAX).